V počátcích zavádění umělé inteligence na pracovištích se vedla debata o tom, zda technologie přinese ztrátu pracovních míst, nebo zda vytvoří tolik nových, aby úbytek vyrovnala.

Po několika letech se ukazuje jiný scénář: zaměstnavatelé si zisky z vyšší produktivity zřejmě neberou snižováním stavů, ale stlačováním mezd. K tomuto závěru dospěl výzkum zveřejněný v červenci.

Nejvíc doplácejí ti nejhůř placení

Zaměstnanci na pozicích s vysokou expozicí vůči umělé inteligenci zaznamenali po roce 2023 odhadem 6,7% propad růstu mezd. Vyplývá to z analýzy výzkumníků správcovské společnosti Apollo. Výraznější byl přitom pokles u nejníže odměňovaných skupin, například u pracovníků ve službách.

Podle autorů se tento jev bude pravděpodobně dále výrazně prohlubovat, jak budou firmy nástroje umělé inteligence hlouběji začleňovat do svých procesů. Lidé na nejvíce zasažených pozicích — jde o 5,8 milionu amerických zaměstnanců, tedy zhruba 3,7 % pracovní síly — představují předzvěst vývoje s „potenciálně zásadními dopady na příjmovou nerovnost a životní úroveň, zejména u hůře placených pracovníků, kteří mají nejméně zdrojů, aby přechod ustáli“.

„Zásadní otázka pro tvůrce politik nezní, zda umělá inteligence trh práce v širším měřítku promění,“ uzavírají výzkumníci, „ale jak rychle a zda budou mít pracovníci podporu, kterou v tu chvíli budou potřebovat.“

Zaměstnavatelé tak budou muset skloubit úspory plynoucí z umělé inteligence s tím, že jejich lidé budou finančně méně zajištění. Zaměstnanci už dnes upozorňují, že jejich odměna nedrží krok s náklady, a výzkum PwC z dubna naznačil, že lidé pod finančním tlakem vykazují nižší produktivitu i angažovanost.

Část firem na tyto obavy reaguje finančním vzděláváním a souvisejícími benefity. Zaměstnanci je přijímají stále vstřícněji, ale pokud jde o celkovou odměnu, většina z nich stále považuje za rozhodující hotovost.

Zdroj: hrdive.com