Vyhlášení karantény v průběhu korovirové krize donutilo spoustu firem uzavřít kanceláře a poslat zaměstnance pracovat z domova. Společnost Survio, která se specializuje na tvorbu online dotazníků, nyní přichází s průzkumem, který zmapoval změny ve firmách v této výjimečné situaci. Průzkumu se zúčastnilo na 650 zástupců firem, kteří umožnili svým kolegům v pandemii vykonávat zaměstnání na dálku. Lehce nadpoloviční většina si myslí, že se jim při tzv. dlouhodobém home office zhoršila jejich produktivita, soustředěnost, motivace i pracovní morálka. Respondenti si ale naopak pochvalovali lepší work-life balance. Před vypuknutím krize přitom celých 88 % dotázaných pracovalo ze svých domovů maximálně jednou týdně.
“Stejně jako spousta dalších společností jsme i my přešli na home office. Viděli jsme, jaký má nucená karanténa a přechod na práci z domova v důsledku s pandemií COVID-19 vliv na naše lidi v Surviu. A jelikož se zabýváme tvorbou dotazníků, tak byl další krok nasnadě. Do společností, o kterých jsme věděli, že také dočasně vyklidili své kanceláře, jsme rozeslali dotazník, který obsahoval 16 otázek týkajících se práce z prostředí domova. Dotazy se zaměřovaly primárně na samotnou práci na dálku, ale také na různé detaily jako jsou pocity nebo strava v průběhu karantény,” udává spoluzakladatel a CEO Survio Ondřej Coufalík.
Jaké je to pracovat ze svých pokojů?
Většina z účastníků průzkumu měla s prací na dálku zkušenosti maximálně jednou týdně, 16 % dotázaných dokonce nikdy. Nyní se setkali se situací, kdy pracují z domova neustále. 64,6 % se přiklání k tomu, že jim tento nový způsob práce vyhovuje, naopak pouze 3,49% tvrdí, že jim naprosto nevyhovuje a těší se zpět do kanceláře. Co se týče samotných preferencí pro práci v kanceláři nebo doma, tak je to téměř vyrovnané. Největší skupinu, 17 % lidí, tvoří ti, kterým je to jedno, zbývající procenta jsou rozprostřena mezi ostatní možnosti s drobnou převahou pro práci z domova.
Nejvíce se na tomto způsobu práce zaměstnancům líbí to, že nemusí dojíždět do práce (69 % dotázaných). Někteří tak ušetří přes hodinu denně a získali čas na kvalitnější spánek i další aktivity. Na druhém místě se umístila možnost využívat pauzy produktivně. 67 % dotázaných tvrdí, že stíhají uvařit, uklidit i třeba pověsit či vyžehlit prádlo. Na pomyslné bronzové příčce se umístilo pohodlí domova, které vyhovuje 57 % účastníků průzkumu. Jen 7 % dotázaných uvádí, že se jim na tomto stylu práce nezamlouvá nic.
Přestože byla většina lidí s nastalou situací spokojena, tak také v 60 % tvrdí, že je prostředí domova více rozptyluje a nedokáží se tolik soustředit. 70 % se snaží udržovat každodenní rutinu, 59 % říká, že zůstávají aktivní a fit. Na co si však většina stěžuje, nebo jim chybí, jsou tyto věci: 60 % dotázaných se těší na obnovení osobního kontaktu s kolegy, 48 % se zákazníky či klienty a 46 % se těší do práce, protože se jim tak lépe odděluje soukromý a profesní život. Pouze 8 % nechybí nic.
Jaká je domluva online?
Přestože je pravidelná práce na dálku pro drtivou většinu účastníků průzkumu novinkou, tak se všichni museli okamžitě přeorientovat na online či telefonickou komunikaci. Více než ¾ si myslí, že situace kolem COVID-19 jim nezkomplikovala komunikaci s klienty či zákazníky. Jen ji přesunula na jinou úroveň. Interní týmovou komunikaci však vidí dotázaní jinak, zdá se jim složitější, jen 14,4 % lidí uvádí, že řízení týmu na dálku je snazší.
Přes 80 % účastníků průzkumu komunikuje s týmem online. Nejvíce jsou využívané nástroje jako MS Teams, Zoom a Skype. 1 % uvádí, že s týmem nekomunikují vůbec.
Nejlepší řešení je rovnováha
Najít obecný výsledek, zdali je lepší práce z kanceláře či z domova, nejde. Ale nuance, které pomohou zjistit, co bude danému člověku vyhovat, z průzkumu vyplývají. Větší část lidí byla s prací z domova spokojena a do budoucna by tak chtěla pracovat častěji. Z dlouhodobého hlediska jim ale už chyběli kolegové a také soustředěnost. Pro vedoucí pozice byla nastalá situace složitější, protože vést tým, se kterým nejste v kontaktu, je mnohem obtížnější, než se mohlo zdát. Zaměstnance je tak těžší motivovat do práce, což se odráží na výsledné produktivitě.