Firemní benefity: Místo fitka psycholog, jazyky stále v kurzu

  • od
firemní benefity jazyky

Pandemie ovlivnila i nabídku firemních benefitů. Některé společnosti je škrtají, jiné reagují na situaci i aktuální poptávku. Místo lístků do divadla či permanentek do fitka tak nabízejí například příspěvky na donášku jídla nebo poradenské služby psychologa. O co však zájem firem i jejich zaměstnanců neklesá, je jazykové vzdělávání. Vedle klasiky v podobě angličtiny a němčiny se objevuje i poptávka po netradičních jazycích, třeba bulharštině, švédštině či mongolštině.

Zaměstnanecké benefity tvoří významný nástroj trhu práce. Během posledních let jejich nabídka stoupala, přizpůsobovala se řadě trendů a rozrůstala se, a to i podle toho, jak v Česku klesala nezaměstnanost. Atraktivní benefity pomáhaly firmám s náborem nových i retencí starých zaměstnanců, a ačkoliv se jedná o zcela nenárokovou složku pracovních odměn, podíl zaměstnanců, kteří od svých zaměstnavatelů žádné benefity nedostávali, podle dat portálu Profesia.cz od roku 2016 setrvale klesal. Loni bylo například bez benefitů jen asi 13 % zaměstnanců, v roce 2016 to bylo 23 %.

Místo permanentky do fitka pomoc psychologa

Koronavirová pandemie však s nabídkou firemních benefitů zahýbala, a to oběma směry. V rámci snahy šetřit náklady některé firmy benefity přiškrtily – letos podíl zaměstnanců bez benefitů vzrostl na 20 %. Řada firem ale naopak benefity zachovala, došlo však k úpravě nabídky. Oblíbené sportovní či kulturní benefity kvůli zavřeným fitness centrům, kinům a divadlu ztratily smysl, a tak je zaměstnavatelé nahrazují například digitálními předplatnými. Poukazy do restaurací zase nahrazují příspěvky na donáškové služby jídla. Výrazně roste zájem o benefity z kategorie péče o fyzické a duševní zdraví, což zahrnuje třeba příspěvky na výživové doplňky, ale také nabídku zdravotních konzultací či poradenských služeb u psychologů.

O jazykové kurzy pro zaměstnance je zájem stále

Mezi oblíbenými a žádanými benefity se rovněž stále drží vzdělávání zaměstnanců v cizích jazycích. Jazyková vybavenost je totiž benefitem nejen pro zaměstnance, ale i pro samotné firmy, které se rozhlížejí po zahraničních trzích, protože tuší, že pouze český trh nemusí v dnešní globalizované době stačit. „Na úplném počátku koronakrize jsme na poli jazykové výuky zaznamenali stagnaci, což si vysvětlujeme tím, že situace byla velmi nejistá, firmy nevěděly, co se bude dít a ani samotní zaměstnanci neměli myšlenky na aktivity osobního rozvoje. Nyní by se ale dalo říci, že se všichni již naučili s covidem žít a zájem o jazykové kurzy jako firemní benefit naopak stoupá. Osobně odhaduji nárůst zájmu zhruba o deset procent,“ uvádí Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum.

To potvrzují také společnosti, které služeb jazykové školy využívají. „Jazykové vzdělávání se u nás těší velké oblibě, nic na tom nezměnila ani koronakrize a přesun výuky do online prostředí. Až na výkyvy v podobě jednotek studentů je účast na kurzech stále stejná,“ říká Helena Římovská z personálního oddělení společnosti Ness Digital Engineering, která jazykové vzdělávání jako benefit svým zaměstnancům nabízí již více než deset let. Ačkoliv studentům chybí osobní kontakt, má podle Římovské dálková výuka i svá pozitiva. „Většina zaměstnanců tuto formu studia vítá, protože se učí z pohodlí domova. Pro firmu to pak znamená, že se výuky mohou účastnit kolegové napříč všemi pobočkami a ve větším počtu než ve třídě,“ dodává.

Lidé chtějí zvýšit svou cenu na trhu práce. Učí se gruzínsky i mongolsky

Na zájmu o jazykové vzdělávání se dle Simony Škurkové projevila i hrozba propouštění. Nejvíce nových zájemců jazyková škola registruje z řad oborů, u nichž média často možné propouštění zmiňují – tedy automotive segment nebo výrobní a exportní firmy. Na druhou stranu opatřeními nejvíce zasažené firmy, především z oblasti kultury a služeb, od jazykového vzdělávání zaměstnanců upouštějí.

„Hrozí-li propouštění, lidé cítí potřebu nabídnout svým zaměstnavatelům něco navíc, což znalost jazyka určitě je. Proto možnost jazykového vzdělávání velmi vítají. V této době navíc pozorujeme i nárůst zájmu o další jazyky mimo angličtinu a němčinu, kupříkladu francouzštinu, španělštinu, ruštinu, ale také exotické jazyky jako čínština, japonština nebo korejština. Setkáváme se dokonce i s poptávkou po výuce bulharštiny, gruzínštiny, portugalštiny, švédštiny či mongolštiny, která zřejmě souvisí se zájmem firem o export do daných zemí, případně o import pracovníků, kteří teď kvůli covidu v Česku chybí. V souvislosti s posledně zmiňovaným lze zmínit i nyní poměrně častý firemní benefit v podobě češtiny pro cizince,“ popisuje Simona Škurková.

TZ

@RadekVyskovsky

Napsat komentář