Korporátní nájemci řeší míru využití hybridního modelu

empty office open space

Korporátní nájemci ve velkých tuzemských městech, kteří využívají prestižní kancelářské prostory, nyní řeší, jak se vrátit zpět do kanceláří. Aktuálně tedy přichází na přetřes ochota firem akceptovat hybridní model svého fungování, tzn. v jaké míře pracovat částečně z kanceláří a částečně z domova.

„Většinu růstu míry využívání home office v loňském roce táhly větší firmy pracující v kancelářích v Praze, Brně a Ostravě. Nyní by se souhrnně dala situace nazvat návratem do kanceláří. Je přitom jedno v jaké míře – zdali na dva dny či celý pracovní týden, ale jedná se stoprocentně o návrat. Aktuálně s klienty řešíme míru návratu, flexibilitu závazků a možnosti snížení podlahové plochy, nejčastěji pak o 20–30 procent,“ říká Radek Procházka, Managing Partner společnosti Prochazka & Partners.

O tom, že kanceláře jsou důležité pro firemní rozvoj, se v loňském roce mohla přesvědčit většina korporátní klientely. Mezi nejčastější negativní dopady vyšší míry hybridního modelu pak patří: chybějící socializace, nebyznysová interakce mezi kolegy či možnost vytvářet si své názory a postoje v rámci firemního fungování. Z pohledu řízení zaměstnanců pak nejvíc chybí začlenění nováčků do kolektivu, možnost debatovat nad manažerskými instrukcemi či posouvat kupředu firemní nápady nebo inovace.

„U klientů aktuálně vnímáme tři různé úrovně využití hybridního modelu dle pracovní flexibility. V případě extrémně flexibilního přístupu se z kanceláří stane pouze místo pro setkávání na porady, a lze tak redukovat 60–80 procent podlahové plochy. Na opačné straně stojí varianta tradičních kanceláří bez home office či jen na jeden den, kde podlahová plocha zůstává stejná. Oblíbená je varianta, kde se oba přístupy potkávají uprostřed a pomáháme klientům redukovat plochu kanceláří o 20–30 %, kdy firma má pak méně pracovních stanic než zaměstnanců,“ vysvětluje Petr Narwa, Head of Transaction & Consulting Services společnosti Prochazka & Partners.

Zatím největší vliv na podobu kanceláří měla pandemie v podobě změny přístupu k hybridnímu modelu. Ten nově chce více tuzemských firem i jejích zaměstnanců. Kanceláře jsou v něm vnímány jako místo pro týmovou práci a inovace, kdežto práce doma je místem pro soustředěnou, ničím nerušenou práci. Tato vize domácí nerušené práce pak samozřejmě pokulhává v případě, že mají firemní zaměstnanci děti, které nemohou chodit do školy. Možnou budoucností pak je i trávit v kanceláři čas v určité hodiny typu 7–15 hod. nebo 11–18 hod., namísto tradičního modelu „od devíti do pěti“.

„Pravidelně se na nás obracejí klienti, kteří váhají s tím, jak se během aktuálního rozvolnění vrátit zpět do kanceláří. Řešíme s nimi, jak zvýšit nároky na bezpečnost za pomocí architektonických zásahů – např. rozdělení prostor pomocí skleněných příček či nábytku, vytvářením mobilních focus-roomů nebo místností pro telefonování. Před létem se řešily také zvýšené hygienické požadavky v podobě rozestupů, testování a roušek, nyní během léta vnímáme uvolněnější přístup k pravidlům na pracovišti,“ dodává Procházka.

Dalším častým požadavkem současnosti pak jsou změny v rozvržení kanceláří. Firmy nově díky hybridnímu modelu více počítají s tím, že potřebují méně pracovních míst, než mají svých zaměstnanců. Uspořené metry pak věnují kupříkladu většímu počtu menších zasedaček či větším rozestupům v rámci open space.

TZ

@RadekVyskovsky