Průzkum: Doprava do práce je jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru zaměstnání

Způsob dopravy do zaměstnání

Třetině Čechů trvá za běžných podmínek cesta do zaměstnání a zpět méně jak půl hodiny a většina z nich si náklady spojené s přesunem do zaměstnání musí hradit sama. To vyplývá z nejnovějšího průzkumu společnosti Amazon, která se ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos rozhodla zjistit více o návycích zaměstnanců při cestování do práce. Průzkumu se zúčastnilo více než 1 000 respondentů v Česku a na Slovensku. Výsledky ukazují, že podmínky spojené s dopravou do zaměstnání jsou pro většinu dotazovaných jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru zaměstnání.

Většina zaměstnanců si veškeré náklady spojené s dopravou do zaměstnání hradí sama

S každodenním cestováním na pracoviště je pro řadu zaměstnanců zásadní otázka financí, kdy tato položka může pravidelně zabírat nezanedbatelnou část měsíčního rozpočtu domácnosti. Většina Čechů (77 %) si náklady spojené s cestou do zaměstnání hradí sama. V průměru takto jeden český pracovník za dopravu utratí 1 126 Kč měsíčně. Plně hrazená doprava zaměstnavatelem není v Česku standardem, což dokazují pouze 4 procenta dotazovaných, kteří uvedli, že jim zaměstnavatel zajišťuje dopravu v plném rozsahu. 5 procentům zaměstnancům přispívá zaměstnavatel méně než polovinu a 3 procentům přispívá více než polovinu. Stejná situace je také na Slovensku, kde jsou zaměstnanci z hlediska dopravy do práce odkázáni na vlastní náklady v 79 procent případů.

Zaměstnavatelé svým zaměstnancům náklady na dopravu hradí nejčastěji v Plzeňském kraji (uvedlo 10 % respondentů z Plzeňského kraje). Nejméně často v Karlovarském, Libereckém a Královehradeckém, kde tuto možnost nevybral žádný z respondentů.

Zejména lidé s nižšími čistými příjmy do 15 000 korun měsíčně musí brát v potaz každodenní náklady spojené s přepravou na pracoviště. Nejčastěji proto využívají MHD nebo chodí pěšky, pokud se jejich pracoviště nachází v blízkosti jejich bydliště. Naopak lidé s příjmy od 15 001 korun výše využívají k přepravě vlastní motorové vozidlo častěji než jiné formy dopravy.

V Praze se cestuje především MHD

Mezi nejčastěji používané formy přepravy do zaměstnání patří v Česku především vlastní motorové vozidlo (48 %), dále MHD (37 %) a chůze pěšky (29 %). Dálkovým autobusem se přepravuje asi 8 procent respondentů, vlakem pak 11 procent. MHD a pěší chůze je pak nejčastěji užívanou variantou pro nejmladší věkovou skupinu 18-26 let. Což může být jednak způsobeno snahou o ušetření financí, ale například také ekologickými důvody, které právě tato věková kategorie označovala za důležité častěji než jiné věkové skupiny (20 %).

Další údaje vyčnívají zejména pro Prahu, kde 73 procent dotázaných cestuje do práce MHD, což je nejvíce ze všech krajů. Vlastním vozidlem se zde přepravuje jen 31 procent zaměstnanců, což je naopak v rámci celé republiky nejméně. Vlastními vozidly se nejčastěji přepravují zaměstnanci ve Středočeském (59 %), Plzeňském (59 %) a Ústeckém kraji (58 %), nejméně (mimo Prahu) v kraji Libereckém (42 %).

Třetina dotazovaných se do zaměstnání dostane do půl hodiny

Důležitým aspektem dopravování do zaměstnání je také doba, kterou zaměstnanci stráví na cestě. Průzkum ukazuje, že nejvíce dotazovaným (34 %) zabere přesun na pracoviště méně než 30 minut. Mezi půlhodinou a hodinou denně trvá cesta do a ze zaměstnání 24 procent dotazovaných. Hodinu až hodinu a půl dojíždí 8 procent dotazovaných a hodinu a půl až dvě hodiny pouhá 3 procenta. Nejmenší procento respondentů (2 %) uvedlo, že cestují do zaměstnání a zpět více jak 2 hodiny. Data z globální studie společnosti Visa o veřejné dopravě, které se zúčastnilo více ne 19 000 respondentů z 19 zemí světa odhalila, že se téměř polovině (46 %) dotazovaných po celém světě prodloužil jejich čas dojíždění a další více než třetina (37 %) předpokládá, že během příštích 5 let dojde k jejímu dalšímu prodlužování.

Stejný trend popisuje také docent Tomáš Horák z Ústavu logistiky a managementu dopravy ČVUT: „Průměrnému Evropanovi“ cesta do práce a z práce zabere denně asi 60 minut, „průměrný Američan“ je na tom se svými 54 minutami velmi podobně. V obou případech platí, že se průměrná doba dojíždění neustále prodlužuje. Mezi důvody patří omezená nabídka dostupného bydlení nebo nedostatečné investice do dopravní infrastruktury a systémů veřejné dopravy. Pokračující urbanizace v kombinaci s těmito a dalšími důvody s sebou přináší i extrémy v době dojíždění za prací. Například ve velkých čínských městech průměrná cesta z domu do práce a zpět trvá denně dvě hodiny, ještě horší je potom situace v megalopolích Latinské Ameriky.“

Způsob dopravování na pracoviště je při výběru nového zaměstnání důležitým faktorem pro 6 z 10ti Čechů. Čtvrtina respondentů (26 %) uvedla, že otázka dopravy je pro ně až na vedlejším místě a přibližně 1 z 10ti respondentů (13 %) nejvíce oceňuje, když ji vůbec nemusí řešit a v plném rozsahu ji zajistí zaměstnavatel. Tak může učinit například formou svozové dopravy. Taková varianta je v současnosti dostupná pouze 3 procentům zaměstnanců. V porovnání s ostatními kraji využívají firemní svoz nejčastěji zaměstnanci v Královehradeckém kraji (6,7 %).

Napsat komentář