Tlak na růst mezd do konce roku ještě zesílí

platy průzkum vývoj

Letošní rok je rokem růstu mezd, napříč obory i pozicemi rostly v průměru mezi šesti a osmi procenty. Zaměstnavatelé se snaží alespoň částečně kompenzovat vysokou míru inflace, i když je logické, že na sebe nemohou vzít plné břímě tohoto negativního ekonomického jevu. Dá se očekávat, že tlak na růst mezd ke konci letošního roku ještě zesílí a zaměstnavatelé začnou čelit zvýšené fluktuaci. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v 9 oborech a 13 regionech.

I když rok 2023 probíhá ve znamení růstu mezd i benefitů, mezi zaměstnanci je cítit stoupající nespokojenost. Lidé chtějí nejen více peněz, ale i více volna. Dochází pak k paradoxům, kdy lidé mají sice více volna, ale chybí jim finance, aby jeli na dovolenou. „Větší třetina Čechů si dle našeho průzkumu myslí, že se v ČR špatně žije, 17 % jich tvrdí, že mají nyní problém zaplatit účty a ve třetině případů také zmiňují, že si kvůli financím nemohou dopřát dovolenou. I když se zaměstnavatelé snaží svým lidem podmínky vylepšovat, tempo růstu cen je rychlejší a Čechům se bohužel snižuje životní standard. Do konce roku se dá ovšem očekávat další mzdový progres, a to zejména tam, kde je největší boj o lidi a kde by kvůli nedostatku pracovníků mohly firmy přijít o zakázky. Výjimkou bude snad jen IT, kde se již pomalu naráží na pomyslný mzdový strop,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GiGroup, s tím že čím mladší zaměstnanec, tím složitější pro něj je říct si o zvýšení mzdy. Téměř pětina zástupců generace Z se
k tomuto kroku nakonec ani neodhodlá. Naopak pětina respondentů ze zkušené generace Boomers si o zvýšení mzdy řekne snadno a bez rozmýšlení.

Riskujeme ztrátu konkurenceschopnosti ČR Průzkum ukázal i to, že trhu práce nepomohl ani současný mírný růst nezaměstnanosti a že firmy stále bojují s nedostatkem pracovníků. I když v některých oborech zaměstnavatelé dočasně pozastavili nové nábory a vyčkávají s nimi až na poslední čtvrtletí tohoto roku a začátek roku příštího, hlad po uchazečích trvá, a to jak v případě dělnických, tak i kvalifikovaných pozic. „Vliv na to má i složitý a zdlouhavý přeshraniční nábor ze zemí mimo EU a naprosto nevyhovující pravidla ekonomické migrace. Ani přes hlasitě artikulované potřeby vláda tuto problematiku neposouvá dostatečně rychle vpřed, čímž zvyšuje riziko ztráty konkurenceschopnosti českých firem,“ vysvětluje Martin Malo s tím, že trhu by výrazně pomohlo zrušení systému imigračních kvót, případně jejich zvýšení pro vybrané země a rozšíření pro další náborové země jako například Indonésie.

Snížení životního standardu podnítí vyšší fluktuaci

Vývoj do budoucna bude i nadále ovlivňovat pokračující ekonomická krize, zanedbatelný ekonomický růst a některé součásti úsporného balíčku, z pohledu nákladů na zaměstnance zejména omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Právě díky tomu totiž podstatná většina zaměstnavatelů bude muset přistoupit ke snížení míry poskytovaných benefitů, což bude ovšem provázet celá řada komplikací – od vyššího tlaku na zvýšení mezd přes nespokojenost zaměstnanců až po vyšší fluktuaci. Z perspektivy zaměstnanců to bude znamenat snížení životního standardu, což může mít vliv i na jejich pracovní angažovanost, výkon a v neposlední řadě zdraví.

Informační technologie – trendem je centralizace kompetencí a slučování rolí

V oboru IT a telekomunikací došlo letos k mírnému úbytku nabízených pozic, a to zejména kvůli přehodnocování náplně jednotlivých rolí, centralizaci kompetencí a slučování pracovních pozic. Nejčastěji je tento trend patrný v oblasti projektového řízení IT. V první polovině roku pak firmy při náboru nových zaměstnanců často ovlivňovala nejistota související s rozpočty pro nové účetní období. Přesto v IT stále panuje velký hlad po pracovnících. Největší nedostatek uchazečů je patrný v případě seniorních vývojářských pozic, zejména v programovacích jazycích Java, Kotlin, .NET, Angular a Objective-C. Mzdy v IT rostly v průměru o 8-10 %, ze strany kandidátů však nesílil pouze tlak na zvyšování mezd, ale i benefitů monetárního charakteru. Firmy naopak začaly vyžadovat častější docházku zaměstnanců na pracoviště a zvýšily také preferenci náboru do stavu oproti B2B smlouvám s OSVČ.

Inženýring a výroba – i přes mírný pokles zakázek hlad po pracovnících trvá

Začátkem roku 2023 byl ve výrobě patrný mírný pokles zakázek, což vedlo k pozastavení náboru určitých pozic. Trh je pro mnoho firem nepředvídatelný a vzhledem ke zvýšeným nákladům z důvodu energetické krize a inflace se uchylují k úsporným opatřením. S náborem nových lidí tak často vyčkávají, nebo jej plánují až v 2. polovině roku. I přes tohle mírné ochlazení poptávka po uchazečích z řad talentovaných absolventů i kvalifikovaných a zkušených pracovníků stále roste. Může za to mimo jiné i znemožněný nábor z Ukrajiny, který dosud nebyl plně nahrazen jinými zdroji. Firmy nejčastěji hledají technicky zaměřené uchazeče do výroby, pracovníky z oblasti elektra, CNC obráběče a svářeče. Chybí jim i konstruktéři, projektanti a pracovníci kvality. Mzdy v uplynulém roce navyšovala většina firem a počítá se i s dalším navyšováním, a to zejména na výrobních pozicích. Z důvodu nedostatku uchazečů i kvůli snaze udržet si stávající pracovníky se firmy rovněž snaží zvyšovat kvalifikaci svých lidí.

Stavebnictví a reality – nárůst zakázek i mzdových očekávání

Po relativním útlumu způsobeném válkou na Ukrajině, obavami z energetické krize a rostoucí mírou inflace začaly stavební firmy letos konečně pociťovat nárůst zakázek, s čímž souvisí zvýšený zájem zaměstnavatelů o nové pracovníky. Firmám chybí zejména řemeslnické a dělnické pozice, nejvíce pak zedníci a truhláři. Díky značnému boomu fotovoltaiky a udržitelnosti je na trhu patrná i zvýšená poptávka po projektových manažerech FVE a znalcích dotčené legislativy. Velký nedostatek kvalifikovaných uchazečů firmy vnímají i v oblasti projektování, konkrétně se jim nedaří obsazovat pozice projektantů železničních mostů, geotechnických konstrukcí a vodohospodářských staveb. Oproti loňskému roku se navíc ještě prohloubil nedostatek kandidátů z ciziny. Mzdy se letos ve stavebnictví zvyšují napříč všemi pozicemi. Mzdová očekávání vzrostla zejména u kandidátů z řad přípravářů a projektových manažerů. V souvislosti s růstem mezd se zvyšují i nároky na zaměstnance, a to primárně v odvětví fotovoltaických elektráren a udržitelnosti.

Obchod a marketing – změny v zakázkách a očekáváních

Vlivem geopolitické situace a inflace dochází ve výrobních a obchodních firmách ke kolísání objemů zakázek, což vede k poklesu nabídky marketingových i obchodních pozic. V oblasti obchodu je zájem především o vyšší ředitelské a seniorní pozice, na juniorní role se uchazeči příliš nehlásí. V marketingu se v důsledku snižování nákladů zvyšuje počet volných kandidátů na manažerské úrovni. I přesto dochází k mírnému nárůstu mezd, zejména u obchodních pozic. Firmy zvou na pohovory i zkušenější a dražší kandidáty.

Nákup a logistika – firmy se vydaly cestou automatizace

Poslední roky ovlivněné pandemií a válkou na Ukrajině a nimi souvisejícími silnými výkyvy v počtu zakázek přiměly firmy intenzivněji se orientovat na automatizaci procesů a šetření nákladů. I přes vyšší míru automatizace však v logistice vládne velká poptávka po pracovnících. Stejně jako v předchozích letech chybí zejména skladníci, skladoví operátoři a řidiči VZV. Situace se nezlepšila ani u pozic materiálových plánovačů a disponentů. Některé pozice sice pomohly naplnit uprchlé ženy z Ukrajiny, firmy pak ale čelily vyšší fluktuaci. V oblasti nákupu zůstává poptávka po zaměstnancích relativně nízká. Většina firem udržela trend každoročního navyšování mezd a dokázala svým lidem alespoň částečně kompenzovat rapidní nárůst inflace. V některých případech jsme zaznamenali zavedení náborových příspěvků.

Lidské zdroje, administrativa a právo – možnost práce z domova důležitější než mzda

Meziročně se poptávka po kandidátech v tomto oboru příliš nezměnila, převis nabídky pozic nad počtem uchazečů je však stále výrazný. V souvislosti inflací a růstem cen energií firmy méně obsazovaly nižší administrativní pozice, čímž se snažily optimalizovat náklady a týmy. Na administrativní a kancelářské pozice se často hlásí nezaměstnaní nebo lidé s rekvalifikací, kteří se do tohoto oboru snaží dostat z jiných segmentů pracovního trhu. Tito uchazeči jsou aktivnější a na nabídky reagují častěji. Nejvíce firmy poptávaly pozice z oblasti lidských zdrojů, jednoznačně nejvyhledávanější pozicí je náborář. V oblasti práva jsou aktuálně nejvíce poptávané pozice koncipientů, kterých je nedostatek. Mzdy zaměstnavatelé v uplynulém roce obvykle navyšovali, proto uchazeči nyní často více zohledňují nefinanční benefity, jako je například míra práce z domova, než samotnou mzdu. Mnoho uchazečů je dokonce kvůli nízké míře home office ochotno odmítnout i dobře finančně ohodnocenou pracovní nabídku.

Bankovnictví a finanční služby – více pracovních pozic a vyšší nároky uchazečů

I přesto, že v oblasti bankovnictví a finančních služeb nedošlo k žádnému výkyvu v objemech práce a zakázek, počet volných pracovních pozic v oboru rostl. Dlouhodobý nedostatek kvalifikované pracovní síly je nyní navíc umocněn menším zájmem uchazečů z ciziny i celkově větší opatrností a menší ochotou zaměstnanců měnit práci. Nejvíce nových pracovních příležitostí přichází z účetnictví a controllingu. Zvláště vysoká poptávka je po kandidátech, kteří hovoří německy nebo francouzsky. Ruku v ruce s prohlubováním nedostatku uchazečů rostou jejich nároky. Mzdy v odvětví však stouply jen mírně. Možnosti práce z domova se po pandemii spíše omezují a nabídka benefitů se nemění. Zaměstnavatelé jsou flexibilnější a ustupují s požadavky na kvalitu kandidátů. Roste ochota zaškolit čerstvé absolventy a méně zkušené kandidáty.

Farmacie a zdravotnictví – poptávka po lékařích roste, nemají ale o změnu zájem

Ve zdravotnictví sílí poptávka po lékařích, chybí zejména všeobecní lékaři, neurologové a chirurgové. Bohužel, čeští lékaři v současné době nemají o změny zájem, preferují stabilitu a nechtějí měnit zaměstnání, a to ani kvůli nadstandardním finančním podmínkám, které v některých případech přesáhnou i 120 tisíc měsíčně. Jsou však otevření možnosti rozšířit svůj hlavní pracovní poměr o DPČ nebo DPP na služby, které by odsloužili jako externí pracovníci. Naopak zahraniční lékaři, kterých je v České republice dostatek, jsou novým pracovním příležitostem otevření. Potíž je však často jazyková bariéra nebo neochota zaměstnavatele zaměstnat cizince.

O práci ve farmaceutickém odvětví panuje naopak stále značný zájem. Uchazečů je dostatek a pravidelně reagují na nabízené pozice. Stále aktuálními tématy jsou pro ně možnost home office, firemní automobil a bonusy. Nejčastěji se v oboru objevují pozice medicínských reprezentant, jejichž mzda osciluje mezi 37 a 70 tisící korunami.

Podnikové služby: růst oboru pokračuje, centra bojují o lidi mzdou a benefity

Podnikové, IT a zákaznické služby jsou oborem, který setrvale roste dvojciferným tempem. Dle oborové asociace ABSL tento sektor letos vzrostl o 15 000 pracovníků a celkově počet zaměstnanců dosáhl na 160 000. Kromě nich v oboru pracují i softwaroví roboti, kteří zastanou práci za dalších 15 000 pracovníků. Právě technologie pomáhají zůstat oboru nákladově efektivní a zajistit setrvání investic v České republice i navzdory tomu, že cena práce i dalších nákladů zde stále stoupá. Setrvalý růst oboru ovšem na trhu vyvolává konkurenci mezi jednotlivými centry, s čímž souvisí potřeba správně a ambiciózně nastavovat mzdové podmínky a benefity, a zajistit si tím loajalitu svých lidí i atraktivitu vzhledem k potenciálním uchazečům o práci. Mzdy v oboru rostly napříč pozicemi a v oblasti benefitů centra kromě tradičně nejpopulárnějších bonusů a prémií svým lidem nabízí i benefity spojené s well-beingem zaměstnanců, programy pro podporu mentálního zdraví, dny volna navíc či možnost pracovat kdykoliv a odkudkoliv, například i ze zahraničí.

TZ